pátek 13. května 2016

Nervíčky už začínají pracovat.

A ono asi ani není divu - už mám před sebou jen 10 dní a pak šupky na letiště, zamávat a frrrrrr. Často si pro sebe říkám "Hlavně nepanikařit!" Lhala bych ale, když bych řekla, že už to na mě nedoléhá.

Vtipné ale je, že před asi 2 týdny jsem tady rozepsala článek (který jsem však nikdy nepublikovala) a ten začínal takto: "Do odletu mi zbývá 23 dní. Jak je ale možné, že jsem ještě pořád tak klidná? No ale jako vážně. Mě to zkrátka ještě nedochází a tak nějak si to nepřipouštím." No a vidíte.. teď už je vše jinak.

Poslední článek jsem tedy napsala více jak před měsícem. Moje představa byla původně sice taková, že třeba aspoň každých 14 dní něco napíšu. Ale upřímně, nepřišlo mi moc zajímavé psát o procesu získání víz a řešení všech jiných záležitostí spojené s odletem. Vízum ale mám, nebojte ... a jediné co bych k tomu ráda řekla je, že nemá cenu se nervovat z nějakého 'visa interview', protože to fakt bylo rychlé a jednoduché. :)

Co se ale aktuálnějších věcí týče, tak toho pár je. 
Například se mi konečně podařilo kontaktovat všechny z naší české skupinky, kteří odlítáme ve stejný termín. Poletím já a další 3-4 budoucí au pair (2 slečny a jeden klučina jsou jistí, 2. klučina ještě nemá vízum, takže záleží, jestli to stihne). Takže si občas něco napíšeme na Facebooku a pak se nějak domluvíme, abychom letěli celá banda pospolu. Odlétáme v pondělí 23.5. v 6:50 z Prahy, přestupujeme v Londýně a pak letíme rovnou do New Yorku. Vzhledem k tomu, že letíme tak brzy ráno (a taky s tím, že člověk musí být na letišti o něco dřív), tak předpokládám, že tu neděli před odletem asi ani nepůjdu, z důvodu nervozity, spát ... snad to ale pak doženu v letadle. :) Upřímně jsem si teď nejsem jistá, jestli už jsem to někde zmiňovala, ale první 4 dny strávíme v tréninkové škole na Long Islandu a vlastně až v pátek pojedu ke své rodince, takže už tam budu mít šanci seznámit se s dalšími au pairkami z celého světa a snad se za tu dobu stihnu vyrovnat s časovým posunem, zkrátka se trošku aklimatizovat. :)
Taky mi přišlo strašně hezký "přání" od mojí ségry, jejího přítele a mojí sestřenice, kteří všichni žijí v Irsku. Určitě si ho povezu s sebou. :) Jen tedy ten návrat za rok jim slíbit nemůžu. :D


A jak jinak trávím poslední dny před odletem? Každé ráno chodím kupovat čerstvé pečivo, občas pro sebe a rodiče uvařím oběd, pomáhám taťkovi stavět bazén (podávám šroubky atd. :D), zkrátka samé skvělé věci. :)
Ale taky jsem například byla posedět s bývalými kolegy, což bylo moc fajn a byla jsem ráda, že tam byla většina z těch kolegů, se kterými jsem se opravdu chtěla osobně rozloučit. Taky sem tam chodím na kafíčka s kamarádkami. 
Když není úplně pěkný počasí, tak čtu knížky. Už jsem dočetla Girl Online od Zoe Sugg - jako ano, četlo se to moc fajn, ale na mě je to až moc slaďárna s převelice šťastným koncem. Ona Zoe napsala i pokračování, který jsem si původně chtěla taky přečíst, ale nechtělo se mi teď utrácet 400 Kč za knížku, která je navíc poměrně velká a těžká, tudíž ne úplně ideální na cesty a navíc u které už teď tuším, o čem by to celé bylo a jak by to dopadlo. Takže místo toho jsem ji koupila menší, ačkoliv asi 400stránkovou knížku The Girl On The Train (Dívka ve vlaku) od Pauly Hawkins, ale určitě si jí vezmu s sebou do letadla. Má to být psychologický thriller, takže to bude trošku jiná káva. :)
Jinak taky hoooodně času trávím koukáním na Prison Break (Útěk z vězení) - samozřejmě v angličtině a s anglickými titulky, v rámci procvičování angličtiny. :) Já už tento seriál sledovala před pár lety, ale musím se přiznat, že si z něj skoro nic nepamatuji, takže to i tentokrát hodně prožívám, i když vím, jak to nakonec dopadne. A navíc je prostě Wentworth Miller vážně k nakousnutí ... jaká škoda, že je gay. Hahahaha.

Nu a příští týden mě tedy už "jen" čeká sepsat plnou moc (kdyby cokoliv) a dojít jí ověřit, jít se odhlásit z ÚP a z pojišťovny, dokoupit pár maličkostí (jako například redukci do zásuvky, kompresivní punčochy - strach z cestovní trombózy mám celkem poměrně velký, a mám k tomu dostatečné důvody), rozloučit se se všemi, zabalit kufry a nedočkavě čekat. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat